[1:s13] Obrázek ukazuje základní informaci získanou z každého projektu benchmarkingu, a to bez ohledu na to, co přesně je objektem zkoumání."Jestliže poznáš slabé a silné stránky své i svého nepřítele,
nemusíš se obávat výsledků bitev.
Poznáš-li sebe, ne však nepřítele, ke každému vítězství bude cesta dlážděna také porážkami.
A když nepoznáš ani sebe, ani nepřítele, pak v každé bitvě podlehneš."
--Sun Tzu, Umění války (asi 500 př.n.l.) [1]
nemusíš se obávat výsledků bitev.
Poznáš-li sebe, ne však nepřítele, ke každému vítězství bude cesta dlážděna také porážkami.
A když nepoznáš ani sebe, ani nepřítele, pak v každé bitvě podlehneš."
--Sun Tzu, Umění války (asi 500 př.n.l.) [1]
Zrod benchmarkingu jako metody strategického managementu spadá do 70. let minulého století. Společnost Xerox Corp. se dostala do ekonomických potíží, protože její výrobky kopírovací techniky začaly z trhu vytlačovat japonské kopírovací stroje. Představitelé firmy Xerox při prvních komparativních výzkumech s překvapením zjistili, že jejich výrobní náklady jsou na úrovni prodejních cen japonských kopírek, a to při srovnatelné kvalitě.* Když analyzovali příčiny svých vysokých nákladů, jako jednu z oblastí možného zlepšení odhalili skladové hospodářství. Z různých zdrojů zjistili, že tehdejší světovou špičkou v oblasti skladování byla společnost L.L. Bean, a tak ji požádali o první hlubší srovnávací studii orientovanou na přístupy ke skladování: vydařila se - a tak byl benchmarking na světě! [1]
Od té doby lidé z Xeroxu nezapomenou při každé vhodné příležitosti sdělit, že je k benchmarkingu dovedl výrok čínského generála Sun Tzu. V tomto výroku je totiž nejenom filozofická hloubka, ale zároveň i moudrost a úcta k pokoře: pro jednotlivce, ale i pro organizace je naprosto nejhorší variantou, když si neuvědomují ani své vlastní slabé a silné stránky a příležitosti ke zlepšování. [1]
V počátcích byl benchmarking orientován pouze na porovnávání a měření jednotlivých činností nebo procesů. Až posléze se rozšířil i na porovnávání výkonnosti organizačních jednotek nebo celých firem. Nyní je benchmarking celosvětově uznáván jako velmi efektivní a účinná platforma učení se z lepší praxe, a to dokonce i ve veřejném sektoru. [1]
*) Japonská štíhlá výroba s just-in-time způsobem zásobování dbala na důslednou kvalitu všech komponent svých výrobku, proto také japonské kopírky nepotřebovaly zdaleka takový servis jako Xerox. Pravě servis byl do té doby hlavní konkurenční výhodou Xeroxu na americkém trhu.
Zdroj: [1] Nenadál, J., Vykydal, D., Halfarová P. Benchmarking mýty a skutečnost. Management Press, Praha: 2011. ISBN 978-80-7261-224-6. ... přesná citace ze strany 11.
