Toto schéma jsem objevil na stránkách SKF (volně upraveno díky inspiraci Strategií modrého oceánu), bohužel se mi nelíbí překlad do češtiny, a tak myslím, že Benchmarking for Best Practice (nejlepší praxe) je dostatečně popisný.Závěry Amerického centra pro produktivitu a jakost: [1]
- drtivá většina vidí přínos benchmarkingu v poučení se z lepší praxe, pouze 4% upřednostňuje přímé ekonomické efekty
- průměrná doba trvání benchmarkingového projektu je 6 měsíců
- jeden benchmarkingový projekt vyžaduje vynaložení zdrojů v hodnotě asi 50 tis. USD.
- návratnost je pětinásobná vůči vynaloženým zdrojům
Výsledky výzkumu v britských organizacích: [1]
- u 56% benchmarking přispěl ke zvýšení produktivity v organizaci
- 75% respondentů by doporučilo benchmarking i organizacím, které jej zatím neprováděly
- 77% respondentů uvedlo, že je benchmarking dovedl k zásadním inovacím a změnám
Na pracovní skupině benchmarking v rámci ECR se inspirujeme výsledky kolegu zejména ze Španělska.
Zdroje:
[1] Nenadál, J., Vykydal, D., Halfarová P. Benchmarking mýty a skutečnost. Management Press, Praha: 2011. ISBN 978-80-7261-224-6. ... vybrané citace ze stran 19-20.
Naprostá většina překážek je ryze subjektivního charakteru a přímo souvisí s mentálními modely, stereotypy myšlení, s neznalostí lidí, pokud jde o povahu, postupy a efekty benchmarkingu. Tento handicap se dá přitom lehce eliminovat vhodným výcvikem a vzděláváním všech skupin zaměstnanců.[1]
Představte si, že při cestě lesem uvidíte člověka, jak s velkým nasazením podřezává strom.
