Efekty benchmarkingu

Pokud bychom měli vyčíslit přínos benchmarkingu můžeme se obrátit na průzkumy z USA a Velké Británie. Bohužel zatím neexistují žádné studie pro české prostředí. V tom směru je pracovní skupina benchmarkingu v rámci česko-slovenského ECR průkopnická.

Toto schéma jsem objevil na stránkách SKF (volně upraveno díky inspiraci Strategií modrého oceánu), bohužel se mi nelíbí překlad do češtiny, a tak myslím, že Benchmarking for Best Practice (nejlepší praxe) je dostatečně popisný.

Závěry Amerického centra pro produktivitu a jakost: [1] 

• drtivá většina vidí přínos benchmarkingu v poučení se z lepší praxe, pouze 4% upřednostňuje přímé ekonomické efekty
• průměrná doba trvání benchmarkingového projektu je 6 měsíců
• jeden benchmarkingový projekt vyžaduje vynaložení zdrojů v hodnotě asi 50 tis. USD.
• návratnost je pětinásobná vůči vynaloženým zdrojům

Výsledky výzkumu v britských organizacích: [1] 

• u 56% benchmarking přispěl ke zvýšení produktivity v organizaci
• 75% respondentů by doporučilo benchmarking i organizacím, které jej zatím neprováděly
• 77% respondentů uvedlo, že je benchmarking dovedl k zásadním inovacím a změnám

Podle rozsáhlého výzkumu Bain and Comapany's Management Tools and Trends z roku 2009 je benchmarking v současnosti chápán jako vůbec nejúčinnější přístup ke snižování nákladů. [1] 

Na pracovní skupině benchmarking v rámci ECR se inspirujeme výsledky kolegu zejména ze Španělska.

Zdroje:
[1] Nenadál, J., Vykydal, D., Halfarová P. Benchmarking mýty a skutečnost. Management Press, Praha: 2011. ISBN 978-80-7261-224-6. ... vybrané citace ze stran 19-20.

Glamour Trade a e-faktura

Glamour Trade, s.r.o. začíná od září 2011 používat elektronickou fakturaci.

Co je elektronická faktura (e-faktura)?
Elektronická faktura (e-faktura) plně nahrazuje klasickou papírovou fakturu. Každá elektronická faktura je opatřena digitálním elektronickým podpisem tak, aby splňovala veškeré zákonné náležitosti. Zasíláme ji e-mailem jako přílohu ve formátu PDF.

Je elektronická fakturace legální?
Elektronická fakturace je českými i evropskými zákony uznávaná a podporovaná forma vystavování, zasílání a uchovávání daňových dokladů (faktur). Elektronické daňové doklady mají stejnou váhu jako papírové.

Podrobné legislativní podmínky používání daňových dokladů v elektronické podobě naleznete v následujících zákonech (ve znění pozdějších předpisů): Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH; Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

Proč vyžadujete souhlas se zasíláním e-faktur?
Abychom Vám mohli zasílat daňové doklady v elektronické podobě, musíme si k tomu na základě platné legislativy vyžádat Váš souhlas.

Pokud jsme Vás o souhlas se zásíláním e-faktur nepožádali přímo v rámcové odběratelské smlouvy, prosíme Vás o vyplnění samostatného dotazníku „Souhlas s elektronickým zasíláním faktur“, nejčastěji prostřednictvím našeho obchodního zástupce.

Proč zasíláte elektronicky pouze faktury, nikoli dobropisy?
Vzhledem k tomu, že s elektronickou fakturací právě začínáme, umožňují nám dosavadní technické možnosti bezproblémové zasílání pouze prostých faktur. Na zprovoznění zasílání rovněž ostatních podob daňových dokladů v současné době pracujeme. Věříme, že v brzké době budeme schopni elektronicky zasílat všechny typy daňových dokladů.

Jak snížit spotřebu papíru

Pokud chce firma snížit spotřebu papíru synergicky snižuje spotřebu náplní tiskáren a kopírek a často také náklady na obálky a poštovné.

Spotřeba papíru v ČR neustále roste. Výsledky za rok 2009 zatím nejsou známé. Celosvětový průměr je 55 kg na hlavu. Zdroj: Arnika

1. Režimová opatření

Omezení množství tisku, tj. netisknout, co není potřeba (např. e-mail), dávat přednost, kde je to možné, elektronické korespondenci, archivování a dokumentaci.

Využívat papír z obou stran, tj. oboustranný tisk (duplexní tisk) a kopírování, a to jak u interního použití, tak u oficiálních dokumentů a formulářů. Stejně tak je vhodné tisknout více stránek na jeden list, zejména u prezentací.

Nahradit klasické zasílání dokumentu poštou e-mailem, zejména faktury a jiné produkty účtáren.

2. Mechanická omezení

Omezit počet tiskáren a kopírek. Síťový tisk je nakonec levnější a každý si rozmyslí jestli to potřebuje skutečně vytisknout, když musí o patro níže.

3. IT opatření

Zavést elektronický oběh a schvalování dokumentů v rámci informačního systému firmy. Současně však musí být zajištěna spolehlivá elektronická archivace, a to oběma směry. Často se archivuje, ale pak není snadné data rekonstruovat, když je po čase potřeba.

Bullwhip Effect

Efekt biče (bullwhip-effect), nazývaný někdy též efektem zesílení (amplification effect), označuje jeden z tzv. řetězcových jevů spočívající v tom, že variabilita poptávky v dodavatelských řetězcích se směrem od konečných zákazníků přes obchod až k výrobcům a jejich dodavatelům stále více zvětšuje. [KAPOUN, 2005]

Pohled na Bullwhipe Effect přes dva stupně dodavatelského řetězce. Relativně konstantní objednávané množství u zákazníka je postupně efektem rozkmitáno, až po "divočinu" u výrobce.

Poprvé byl tento efekt pozorován u papírových plen Pampers u P&G. Při analýze vzorců chování v objednávaní zboží bylo chování koncových spotřebitelů relativně konstantní, ale objednávky materiálu od dodavatelů do výroby vykazovalo velkou fluktuaci. Ke stejném závěru přišli v HP, když zjistili, že fluktuace objednávek tiskáren směrem od maloobchodníka přes velkoobchodníky až do výroby stále narůstá.

Proč se na tento jev však nepřišlo dříve? Před zaváděním ECR (Efficient Consumer Response) bylo nepředstavitelné, aby podniky mezi sebou sdílely v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce informace o prodejích a skladových zásobách. Až větší integrace těchto řetězců a zapojení výpočetní techniky odhalilo tento efekt.

Velké výkyvy v poptávce znamenají vetší zásoby a tedy i větší vázanost kapitálu a vyšší náklady. Efekt biče vlastně popisuje plýtvání kapacitami z důvodu nekomunikace, které se promítá do vyšších konečných cen pro zákazníka.

Hlavní důvody efektu biče:

1. Nedostatek informací pro přesnější odhad poptávky.
2. Dávkové objednávání.
3. Nekoordinované realizace reklamních kampaní.
4. Předjímané převisy poptávky - pokud je objednávka vykryta jen zčásti, navýším příští objednávku o nedodané množství, čímž se vytvoří umělá poptávka, na kterou dodavatel reaguje objednáním většího množství u svého dodavatele.

Řešení:

1. Horizontální integrace ~ sdílení informací a plánování v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Tip: Praktickou ukázku efektu biče je možné vyzkoušet při hraní manažerské hry Beer Game.

Zdroje:
LEE, H. L., PADMANABHAN, V., WHANG, S. The Bullwhip Effect in Supply Chains. Sloan Management Review/Spring 1997. 93-102p.

KAPOUN, J. Systém SCM a jeho efekt biče. Logistika, 2005. ISSN 1213-7693.

Efficient Consumer Reponse

Počátkem 90. let v USA rapidně poklesla ziskovost obchodů s potravinami. Příčinou byl nástup velkých diskontních prodejen. Již tehdejší výzkumné studie upozornily na možné úspory až v rozsahu 10 % a to prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi výrobci a obchodníky v oblasti řízení výroby, přepravy a skladování zboží a marketingu. Tyto úvahy vedly ke zformulování a postupně i realizaci koncepce, která byla nazvána jako Efficient Consumer Response (ECR).

Základní myšlenka: růst tržního podílu a obratu nemůže být postaven na agresivně nízkých cenách, ale na výhodnějším poměru ceny a výkonu z pohledu konzumentů. Uplatněním nástrojů např. scanner na pokladnách, se zpřesní individuální poptávka zákazníka, což umožní lépe pochopit jeho přání a potřeby. Protože data jsou zpracovávána pomocí počítačů, lze dosáhnout rychlé reakce na případné změny v poptávce, tj. vyjít zákazníkům rychle vstříc. Nebude se tolik plánovat (odhadovat budoucí vývoj), ale díky počítačům se bude na nastalé potřeby rychle reagovat. Zásobovací řetězec bude sledován a koordinován jako jeden celek, zahrnující dodavatele, obchodníka a konzumenta. Poznatek o změně poptávky (např. o jejím růstu) je velmi rychle předán výrobcům a jejich dodavatelům.

Charakteristiky ECR lze shrnout do následujících bodů:

• Společná optimalizace toku zboží mezi výrobcem a obchodníkem
• Automatizace toku zboží a informací
• Výměna dat o realizovaných prodejích a stavu skladových zásob
• Společná analýza a hodnocení tržní situace
• Společné strategie v oblasti sortimentu

Vedle technického vybavení (počítačové sítě mezi podniky v dodavatelském řetězci) je nezbytným předpokladem nastolení důvěry mezi obchodníkem a výrobcem. Obě strany si totiž musí vyměňovat data, strategické plány, které dříve měly čistě interní charakter. Toto oboustranné sdílení informací je nutné, protože jak výrobce tak i obchodníci se podílejí společně na rozhodování o budoucích alternativách. Výhody, plynoucí z takovýchto rozhodnutí, pak budou ku prospěchu oběma stranám.

zdroj: ŠKAPA, R. Studijní text do předmětu Podniková logistika, ESF MUNI Brno:2010.

Checklist: složky nákladů distribučního centra

Náklady na budovu:

• budova a okolní komunikace
• vybavení
• údržba
• zabezpečení (proti vniknutí a požární)
  
• pojištění
• daně z nemovitosti

Náklady na instalace:

• regály a další skladovací zařízení
• nábytek
  
• bezpečnostní a orientační značení značení (uličky, únikové cesty, informační systém budovy, piktogramy, apod.)

Náklady na techniku:

• vozíky (vysokozdvižné, čistící, paleťáky, ...)
• dopravníky a jiné vnitřní dopravní systémy
• ovinovačky palet
• lis na odpad

Náklady na materiál:

• palety, kartony, boxy
• balící materiál
• štítky, papír

Personální náklady:

• mzdy pro zaměstnance skladu
• nakupované služby (stravování, úklid, apod.)
• ostatní personální náklady (školení, OOPP, pojištění zaměstnanců apod.)

IT náklady:

• informační systém (WMS)
• komunikace (Internet, intranet, Wi-Fi, telefony)
• hardware (servery, PC, PDA, tiskárny, apod.)
• správa, podpora a dodatečné služby

Náklady na držení zásob:

• odpisy na poškozené nebo chybějící zboží

Náklady na správu:

• náklady na management
• náklady na účetní, mzdové, personální a podpůrné další funkce
  

zdroj: van den Berg, J. P. Integral Warehouse Management: The Next Generation in Transparency, Collaboration and Warehouse Management Systems. Management Outlook, 2007. 252 pages. ISBN-13: 978-1419668760

Průměrný hrubý plat v Česku v roce 2009 byl 22.321 Kč

Výsledky šetření o platech v České republice v roce 2009 ze stránek Merces.cz mezi 95tis. respondenty.

Průměrný plat: 22.321 Kč (+1,1,%)
Průměrný 13. plat: 14.750 Kč (vyplacen 22% lidí).

Platy vrcholových manažerů se pohybují nad 60tis. Kč.
2/3 platů je pod průměrnou mzdou.
Nejnižší platy 12tis. Kč jsou u profesí jako uklízečeky, vrátní, šičky, pokojské a pomocní pracovníci.

zdroj: Štefek, J. 22 321 korun. Průměrný hrubý plat v Česku v loňském roce. Týden, Mediacop, s.r.o. 2009, [online, cit. 14.01. 12:59].

Ceny za pronájem skladů

Nejvyšší nominální nájemné pro moderní logistické prostory:

• V Praze a okolí zůstalo mezikvartálně na úrovni 3,60 - 4,30 EUR za metr čtvereční a měsíc.
  
• V regionech se nájemné stále pohybuje v rozmezí 3,20 – 4,25 EUR.
  

V meziročním srovnání nejvyšší nominální nájemné zaznamenalo 6,5% pokles. DTZ očekává, že v roce 2010 zůstane nájemné stabilní.

zdroj: Houdková, M. DTZ: Sklady čeká po strmém propadu rok stabilizace. Reality.iHNed.cz, Economia, a.s., 2010, [online, cit. 10.1.2010]. ISSN 1213-7693.