Efekty benchmarkingu

Pokud bychom měli vyčíslit přínos benchmarkingu můžeme se obrátit na průzkumy z USA a Velké Británie. Bohužel zatím neexistují žádné studie pro české prostředí. V tom směru je pracovní skupina benchmarkingu v rámci česko-slovenského ECR průkopnická.

Toto schéma jsem objevil na stránkách SKF (volně upraveno díky inspiraci Strategií modrého oceánu), bohužel se mi nelíbí překlad do češtiny, a tak myslím, že Benchmarking for Best Practice (nejlepší praxe) je dostatečně popisný.

Závěry Amerického centra pro produktivitu a jakost: [1] 

• drtivá většina vidí přínos benchmarkingu v poučení se z lepší praxe, pouze 4% upřednostňuje přímé ekonomické efekty
• průměrná doba trvání benchmarkingového projektu je 6 měsíců
• jeden benchmarkingový projekt vyžaduje vynaložení zdrojů v hodnotě asi 50 tis. USD.
• návratnost je pětinásobná vůči vynaloženým zdrojům

Výsledky výzkumu v britských organizacích: [1] 

• u 56% benchmarking přispěl ke zvýšení produktivity v organizaci
• 75% respondentů by doporučilo benchmarking i organizacím, které jej zatím neprováděly
• 77% respondentů uvedlo, že je benchmarking dovedl k zásadním inovacím a změnám

Podle rozsáhlého výzkumu Bain and Comapany's Management Tools and Trends z roku 2009 je benchmarking v současnosti chápán jako vůbec nejúčinnější přístup ke snižování nákladů. [1] 

Na pracovní skupině benchmarking v rámci ECR se inspirujeme výsledky kolegu zejména ze Španělska.

Zdroje:
[1] Nenadál, J., Vykydal, D., Halfarová P. Benchmarking mýty a skutečnost. Management Press, Praha: 2011. ISBN 978-80-7261-224-6. ... vybrané citace ze stran 19-20.