čtvrtek 28. července 2011

Standardní zprávy EANCOM

EANCOM® vznikl a je udržován jako subset (podmnožina) mezinárodní multi-oborové normy
pro elektronickou komunikaci UN/EDIFACT (ISO 9735) a je zaměřen na oblast obchodu
a distribuce zboží v rámci dodavatelského řetězce.

EDIVýměna zpráv mezi koncovými subjekty v rámci EDI komunikace
Sdružení GS1 Czech Republic zpracovává na základě požadavku uživatelů tzv. implementační příručky (subsety) pro jednotlivé zprávy používané v národním prostředí, které představují doporučený a obecně platný vzor formátu pro dané zprávy vyhovující běžné praxi. Tyto subsety jsou vydávány v českém jazyce a v současné době jsou zpracovány pro následující standardní zprávy:
  • Objednávka (ORDERS - Purchase Order): Zprávu zasílá zákazník dodavateli, aby objednal zboží nebo služby v požadovaném množství spolu s případnou specifikací místa a termínu dodání.
  • Faktura (INVOIC - Invoice): Zprávu zasílá dodavatel odběrateli jako výzvu k zaplacení za zboží či služby. Stejná zpráva může plnit i funkci proforma-faktury, zálohové faktury, dluhopisu nebo dobropisu. Prodávající může fakturovat jednu nebo více transakcí (podle jedné nebo více objednávek). Faktura může obsahovat údaje o platebních podmínkách, podrobnosti o dopravě a další doplňující informace pro celní nebo statistické účely u zahraničních zásilek.
  • Dodací list (DESADV - Despatch Advice): Zpráva specifikuje podrobnosti o dodávaném zboží podle podmínek dohodnutých mezi kupujícím a dodavatelem. Zpráva by měla být vždy zasílána před fyzickou dodávkou zboží, aby umožnila příjemci získat
    přesné informace o dodávaném zboží (jeho množství, způsobu balení apod.) a tím mu umožnila včasnou přípravu na fyzickou přejímku zboží.
  • Katalog zboží a cen (PRICAT - Price/Sales Catalogue): Zprávu zasílá dodavatel svým zákazníkům. Zpráva je využívána buď jako aktuální katalog či seznam všeho zboží nabízeného dodavatelem nebo jako oznámení o změnách v nabízeném sortimentu zboží. Katalog by měl obsahovat také další logistické, obchodní a cenové informace k jednotlivým uvedeným položkám.
  • Data o zboží (PRODAT),
  • Informace o partnerovi (PARTIN - Party Information): Tato zpráva by měla být první informací, kterou si obchodní partneři vymění při zahájení EDI komunikace. Poskytuje komunikujícím organizacím základní matriční data o partnerské organizaci, jako je GLN, adresa organizace, kontaktní osoby a další data administrativního, obchodního či finančního charakteru. Zpráva je také zasílána při změně výše uvedených údajů.
  • Potvrzení příjmu zboží (RECADV - Receiving Advice): Zprávou potvrzuje odběratel dodavateli příjem zboží. Zpráva je zpravidla odpovědí na zprávu DESADV a vztahuje se k jednomu expedičnímu místu dodavatele a jednomu místu dodání. Ve zprávě také mohou být řešeny případné nesrovnalosti v dodávce zboží.
  • Přehled zásob (INVRPT - Inventory Report): Zpráva umožňuje odběrateli a dodavateli vyměňovat si informace o současných a plánovaných nebo cílových skladových zásobách. Obvykle obsahuje informaci o počátečním stavu, současném stavu,
    pohybu zásob apod.
  • Přehled o prodeji (SLSRPT),
  • Instrukce k dodávce (INSDES),
  • Avízo o úhradě (REMADV),
  • Zpráva o průběžném stavu objednávky (OSTRPT) a
  • Odpověď na objednávku (ORDRSP).
Dále jsou zpracovány příručky pro následující kontrolní zprávy:
  • Obchodní námitka (COMDIS - Commercial Dispute): Zprávu zasílá odběratel prodávajícímu pokud se vyskytne v přijaté faktuře nějaká nesrovnalost (nesprávná cena, špatná identifikace zboží, ne dodané zboží apod.). Odběratel touto zprávou oznamuje odmítnutí faktury s chybami nebo její případné přijetí s výhradami a požadavek na opravu chyb.
  • Potvrzení o převzetí zprávy aplikací (APERAK - Application error and acknowledgement message): Zprávu zasílá příjemce EDI zpráv jejich odesilateli. Zpráva informuje o úspěšném zpracování nebo chybách při pracování zpráv aplikací příjemce..
zdroj: Systém GS1, Elektronická výměna dat, GS1 Czech Republic, 2008.

úterý 14. června 2011

Co je potřeba pro elektronickou fakturaci

Česká právní úprava má bohužel stále problém s dokumenty v el. podobě a podle mého názoru to řeší hodně komplikovaně. Jak je vidět na příkladu Polska, jde to i jednoduše.

"In May 2010, Poland’s Supreme Administrative Court held that it was possible to send an invoice as an attachment in an email, which after being printed by the receiver, could be treated as a paper invoice—thus allowing for the deduction of value added tax (VAT)." More »

1. Podle právních předpisů (§ 26 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb.) je při elektronické formě fakturace nutno disponovat souhlasem protistrany se zasíláním faktur v elektronické podobě. [EdiZone]
  • požádat protistranu o písemný souhlas se zasíláním elektronických faktur
  • specifikovat tento způsob zasílání faktur již přímo ve smlouvě
2. Aby bylo možné elektronickou fakturu považovat za daňový doklad, relevantní pro úřady zabývající se správou daně, je podle zákona nutno opatřit ji důvěryhodným elektronickým podpisem. Výjimku tvoří zaslání přes EDI, které ovšem není nijak blíže zákonem definováno (pouze odkazem na doporučení Evropské komise z roku 1994), proto se i v EDI komunikaci velmi často elektronický podpis používá. [EdiZone].

3. Samotné elektronické posílání může proběhnout emailem, který představuje nejjednodušší a nejvíce rozšířený způsob zaslání. Email může být často vyhodnocen spamovým filtrem jako nežádoucí pošta, proto je velmi vhodné požadovat po adresátovi potvrzení o přijetí zprávy. [EdiZone].

4. Při zaúčtování faktury v elektronické podobě je odběratel povinen na přijatou fakturu doplnit náležitosti účetního dokladu (§ 11 zákona č. 563/1991 Sb.). Jedná se o tzv. podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování: [EdiZone]
  • přidání klasického důvěryhodného elektronického podpisu nebo
  • fakturu vytisknout a osoby odpovědné za účetní případ a jeho zaúčtování se na vytištěnou fakturu vlastnoručně podepíší.
  • Zákon naštěstí umožňuje i společný podpisový záznam pro více účetních dokladů. Příjemce může tedy vytvořit jeden společný podpisový záznam pro více účetních dokladů (tzv. sjetinu) a vlastnoručně podepsat jen tento záznam.
Co získáme: [EdiZone]
  • Úspora u řady firem je vyšší než 25 Kč za jedno vystavení a odeslání papírové faktury.
  • Celý proces se urychluje nejméně o 2 dny, které jsou obvyklé pro zaslání papírové faktury poštou, což působí příznivým vlivem na cashflow.
Jak je vidět, proč to dělat jednoduše, když to dělat složitě. Nedovedu pochopit, proč se předpokládá měnění faktury zasílané elektronicky, papír přeci můžu pozměnit úplně stejně jednoduše. Viz. např. článek Praha ztratila 50 milionů. Někdo je poslal na jiný účet.

zdroj: Edi Zone: Seriál: Elektronická fakturace (2. díl) – vystavení, výměna a příjem elektronických faktur

čtvrtek 9. června 2011

Vývoj ERP systémů

V květnovém čísle Moderního řízení mě zaujal obrázek zachycující historii informačních systémů. Tedy jak jsme se dostali od MRP (Material Resource Planning), které měly usnadnit výrobu, k celopodnikovým ERP 2.0 (Enterprise Resource Planning s prvky web 2.0 ~ sociální sítě).

zdroj: ZAVORAL, P. Historie ERP - krok za krokem. Moderní řízení, 05/2011.Economia: 2011. ISSn 0026-8720.zdroj: [ZAVORAL, 2011:59]


zdroj: ZAVORAL, P. Historie ERP - krok za krokem. Moderní řízení, 05/2011.Economia: 2011. ISSN 0026-8720.

středa 25. května 2011

Historie EDI

Nejčastější definici pojmu EDI je zřejmě tato: "EDI – tedy elektronická výměna dat (z anglického Electronic Data Interchange) - je moderní způsob komunikace mezi dvěma nezávislými subjekty, při které dochází k výměně standardních strukturovaných obchodních a jiných dokumentů elektronickou formou. [REICHEL, D., 2009:4]"

Vývoj EDI v různých podobách lze vystopovat v USA v polovině 60. let. V roce 1968 se skupina železničních společností začala zajímat kvalitou mezifiremních výměn dat o přepravě. Za tímto účelem byla ustanovena organizace TDCC (Transportation Data Coordinating Commitee), která se měla problematikou zabývat. [SLEBRICH, S., 2006:3].

Ve stejné době se problematikou začaly zbývat i jednotlivé společnosti jako General Motors (dále jen GM), Super, Valu, Sears a K-Mart. Podnětem byla neefektivita pohybu dokumentu s jejich hlavními obchodním partnery. Každá z firem měla svůj specifický systém, a pokud by jedna firma obchodovala současně s GM, Sears a K-Mart, znamenalo by to tři rozdílná firemní rozhraní. [SLEBRICH, S., 2006:3].

Několik společnosti na počátku 70. let podporovalo a sdílelo EDI systémy a většinou je následně převedly na společného poskytovatele. V několika případech systém vyvinuli sami poskytovatelé a začali jej nabízet pro další oblasti podnikání. Příkladem takových průkopnický společností bylo IBM IVANS, které zajišťovalo výměnu dat pro americké pojišťovny nebo ORDERNET ve farmaceutickém průmyslu. Tyto systémy pro jednotlivá odvětví měly stejnou neváhodu, měli sice standardy, ale nebyli schopny propojit vzájemně. Například ORDERNET nemohl komunikovat s EDI systémem pro přepravce. [SLEBRICH, S., 2006:3].

V roce 1973 TDCC rozhodlo o vývoji standardů pro mezi firemní komunikaci a tzv. živých standardů - postupy jak měnit standardy v budoucnu. Výsledkem této iniciativy byly první EDI standardy pokrývající letecký, automobilový, námořní, železnícníční průmysl a některé bankovní operace. [SLEBRICH, S., 2006:3].

V roce 1981 byly tyto standardy publikovány:
  • ANSI X12 - obecné použití
  • WINS - skladovací průmysl
  • UCS - potravinářství a farmacie
  • HIPAA - zdravotnictví
  • TDCC - přeprava
V Evropě kolem roku 1984 vznikly standardy TRADACOMS, ODETTE a JEDI. V roce 1985 začaly práce na EDIFACT (EDI For Administration, Commerce & Transportation), mezinárodním standardu pod záštitou OSN. [SLEBRICH, S., 2006:3].

Literatura
REICHEL, D. Jak na elektronickou výměnu dat. CCV Informační systémy [online]. 2009 [cit. 2009-09-29]. 19 s. Dostupný na WWW: <http://data.businessworld.cz/file/elektronicka-vymena-dat.pdf>.
SLEBRICH, S. EDI Overview: A practical guide to EDI and the TrueCommerce solution. TrueCommerce [online]. 2006 [cit. 2006-01-31]. 8 s. Dostupný na WWW: <http://www.haldengroup.com/products/edisolutions/docs/TrueCommerce_overview.pdf>
.

úterý 24. května 2011

První setkání s GDSN

Někdy v březnu mi přistál na stole dokument z Globusu pod názvem B2B Grow. První poznámka k dokumentu byla, že s Globus zavedeme objednávky (ORDERS) a faktury (INVOIC), ale v materiálu se mluvilo i o dalších protokolech přes EDI. Hlavně mě překvapily termíny, už v momentu obdržení dokumentu, první termíny byly za námi. Neměl jsem se však strachovat, celé to mělo mít skluz a dohromady nikdo nevěděl, o co vlastně jde, a že bude nějaké školení. Tak jsem naplánoval rozšíření stávajících protokolů EDI, které máme s Rossmann a DM i na Globus, a dále to zvláště neřešil.

V květnu jsme s kolegou cestovali do Prahy na referenční návštěvu zákazníka KODYSu a jeho zákazníka ASKO. Při probírání řízeného skladu a zkušeností s ERP jsem se zeptal na B2B Grow projekt Globusu. Okamžitě jsem na celou věc získal nový náhled. Jelikož hlavními zákazníky ASKO bylo stavební řetězce jako Baumax, Hornbach a taky Baumarkt Globusu, KODYS pak je přímo partnerem GS1, zjistil jsem, že se nebude jednat jen o nějaké plácání do vody, které čas od času vypukne a pak se nic neděje. Projekt si zaslouží z mé strany nejvyšší možnou pozornost.

Scénář u hodně IT projektu je podobný. Změnu komunikuje obchodní zástupce, který nic neví. Předá ji jinému manažerovi ve firmě, jež to po dohodě s managementem vrhne na IT. IT oddělení obou firem se spojí a celou věc realizují. Obchodníci a lidé s managementu o celém projektu mluví jak o věci (blackboxu), co dělá IT a pokud funguje, nebudeme do to šťourat, už máme tak starostí až nad hlavu. V poslední době si hlavně vzpomínám na zavádění nového ERP s přechodem na EDI v Marionnaud a právě projekt B2B Grow Globusu.

Při bližším pohledu na celou věc, je to křišťálově jasné. I do oblasti kosmetiky, i když zatím pouze lifestylové (sortiment Prestige Products) dorazilo ECR, o kterém jsem už na blogu psal. Nejlépe o smyslu GDSN (Global Data Synchronisation, česky Datová synchornizace) vypovídá následující obrázek.

Co je to GDSNObrázek: Jak se změna GDSN projeví mezi obchodními partnery na trhu. [ČERNÝ, 2010]
GDSN se budu na blogu postupně věnovat více. Na první pohled je patrné, že zavedení standardu výměny dat tak, aby každý zákazník neměl vlastní protokoly, je ohromné zjednodušení a úspora.

Literatura
ČERNÝ, K. Globální datová synchronizace - efektivní řešení procesu zalistování výrobků. GS1Akademie.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-25]. Dostupný na WWW: <http://www.gs1-akademie.cz/info-859/globalni-datova-synchronizace-efektivni-reseni-p-s131348408>.

čtvrtek 5. května 2011

Pracovní oblečení

S otevřením distribučního centra CWJ24 obdrželi všichni zaměstnanci nové sady pracovního oblečení. Byl zvolen pracovní komplet Desman, který je v šedo-oranžovém provedení. Časem se však ukázalo, že není příliš vhodný:
  • poměrně rychle odešli jezdci zipu na blůzách,
  • blůzy jsou vůbec nevhodně střižené a při práci spíše překáží,
  • na kalhotách s laclem se rozlamovaly boční knoflíky,
  • téměř současně se třem lidem rozbily zipy na kalhotech,
Ani materiál se neukázal jako funkční, Desman je vyroben z látky v kombinaci polyester 65% a bavlna 35% při gramáži látky 235 g/m2.

Pracovni obleceni Desman, Stanmore a VenatorPracovní komplety Desman (šedo-oranžový), Stanmore (modrý) a Venator kalhoty (černé). Zdroje obrázků: PÍCHA Safety, s.r.o. MONTÉRKY a Stanislav Pištěk - Dasty

Jak první alternativu jsme vybrali komplet Stanmore, který má navíc reflexní prvky. Mohlo by se pak upustit od nošení reflexní vest v paletovém skladu. Stanmore je v modrém provedení, materiál je 100% bavlna a gramáž látky je mírně vyšší než Desman, a to 275 g/m2.

Dalším kandidátem je komplet Venator, s kterým jsou zkušenosti už z dřívější doby. Zaměstnanci si zejména pochvalují možnost odepínání nohavic, a tak možnosti udělat z kalhot šortky. Venator je ze 100% bavlněný a gramáž je mírně nižší než Desman: 230 g/m2.

Poslední alternativou pro kalhoty jsou džíny. Džínový pracovní komplet jako je Brondby má však kombinaci polyester/bavlna jako Desman a nejvyšší gramáž 300 g/m2.

Jelikož pracovní oblečení je nošeno třetinu dne, měla by se jeho výběru věnovat náležitá pozornost. Když se zaměstnanci cítí ve svém oblečení pohodlně, mohou se o to více soustředit na svou práci.

středa 4. května 2011

Lepící pásky

Taková maličkost jako lepící páska je poměrně věda. V CWJ24 používáme na zavíraní kartonových krabic dva typy pásek:
  1. hnědá páska 48x66 11131 CH - na běžné zavírání krabic ve skladu a pro expedici vlastní dopravou
  2. bílá páska 48x66 s potiskem loga - jedná se o pásku, která současně slouží jako ochrana zásilky při přepravě, její neporušení je pro zákazníka záruka, že po cestě nebylo s obsahem nikterak manipulováno
Lepící pásky objednáváme po paletách a pokud se chceme chovat ekonomicky musíme dbát na cenu. Jak se však zjistilo cena je věc jedna a kvalita věc druhá. Málokterý prodejce vůbec ví co prodává a i přes vyzkoušení na vzorku nemusí být nakonec skladníci s páskou spokojeni.

Potištěná lepící páska Ukázka použití bílé potištěné pásky.

Varianty nanášených lepidel lepicích pásek: [TART]
  • Akrylátové - lepidlo založené na bázi vody. Univerzální, po aplikaci dosahuje velmi rychle 100% lepicího účinku. Problematické je použití při nízkých teplotách.
  • Hot-Melt - lepidlo založené na bázi syntetického kaučuku. Univerzální, po aplikaci dosahuje 100% lepicího účinku s mírnou prodlevou. Vhodné pro použití i při širokém rozmezí teplot.
  • Solvent - lepidlo na bázi přírodního kaučuku s přídavkem dalších adheziv.Vysoce účinné, vhodné i pro náročné lepení - nejvyšší kvalita.
Pokud hodnotíme pásky ve skladu z pohledu uživatele, jsou důležité tyto parametry:
  1. přilnavost ke kartonovému povrchu
  2. tah a plynulost odvíjení pásky
  3. odolnost pásky vůči trhání